Výuka v daltonských třídách - obecně

26.08.2010 22:37

 

Daltonská třída je zajímavá nejen vzdělávacím procesem, ale také tím, že učitelé v nich mají možnost vytvořit si svůj vlastní jedinečný systém. A proto můžeme říct, že žádná daltonská třída není stejná.

 

Většina českých daltonských škol využívá pravidelných týdenních daltonských bloků, které jsou tvořeny například třemi vyučovacími hodinami, v nichž dochází k opakování učiva, tvorbě vlastních projektů, činnostnímu nebo kooperativnímu učení.


Na začátku každého bloku tří vyučovacích hodin dostanou žáci všechny úkoly s pokyny jak postupovat. Zadání úkolů bývá připraveno na nakopírovaných samostatných listech. Žáci mohou začít kterýmkoliv úkolem bez ohledu na přítomného vyučujícího. Volí vlastní pořadí úkolů, tempo své práce, místo, kde v učebně chtějí pracovat a s kým chtějí spolupracovat. Snaží se pracovat především samostatně. Diskuse a spolupráce s kamarády jim pomáhá se rychle v úkolu zorientovat. Přítomnosti učitele využijí pouze v situaci, kdy si sami nebo po diskusi se spolužáky nedokáží s úkolem poradit nebo při upřesnění zadání úkolu. Při práci využívají slovníky, encyklopedie, tabulky, přehledy učiva a další knihy - učí se pracovat s literaturou a tyto informace zpracovávat.


Daltonský pracovní list se skládá ze 3 základních částí:

a) povinné úkoly

b) volitelné úkoly

c) extra úkoly                   


Povinnou část tvoří úkoly, které jsou základem učiva, tedy musí být zvládnuty všemi žáky ve třídě či skupině!

 

Volitelné úkoly již umožňují diferencovat mezi žáky ve třídě, skupině, žák si musí zvolit tolik volitelných úkolů, aby dosáhl

ve spojení s vypracovanými povinnými úkoly dostatečný počet bodů pro celkové příznivé hodnocení práce.

Důležitá je samozřejmě možnost volby  a výběru.

 

Extra úkoly jsou  často už obtížnější úkoly, které rozšiřují probrané učivo a jejich splnění je možné i v domácí přípravě.

Správně splněné extraúkoly bývají opět hodnoceny bodováním nebo i známkováním.

Opravené práce si pak žáci zakládají do svých osobních daltonských složek, které jim dále slouží k opakování učiva.

Touto formou práce přebírají žáci již v tomto věku odpovědnost za své vzdělání. Učí se vlastně učit.

 

Své pokroky v práci si žáci zaznamenávají na pracovní tabuli magnetkou, kolíčkem, barevným špendlíkem... Učitel tak má přehled o činnostech všech žáků. A důležité je také to, že se žáci učí pracovat s časovým plánem.

 

Úloha učitele je v těchto hodinách nezvyklá.

Vyžaduje pečlivou přípravu na vyučovací hodinu a cílené plánování výuky.

Ve vlastní hodině role učitele ustupuje do pozadí, stává se pro děti spíše rádcem a tím, který jim pomáhá ukázat cestu vedoucí ke splnění úkolů.

Učitel má možnost zaměřit se na ty prvky, na které není v klasicky vedených hodinách dostatek prostoru - zejména individuálně přistupuje ke každému žákovi a pomáhá těm, kteří dlouhodobě chybí, dohánět učivo.

 

Samozřejmě daltonská výuka není jen o pracovních listech, ale hlavně o spolupráci, komunikaci a samostatnosti.

Nezapomínejme na 3 principy daltonské výuky - zodpovědná svoboda, samostatnost a spolupráce - ty by měl mít učitel na zřeteli a nezapomínat na ně.

Každá třída má navíc svá interní pracovní, komunikační a hodnotící pravidla.